»
Podkapitola II.I. Základní rybářské informace o Norsku

Pro sportovní rybáře je Norsko jedna z nejatraktivnějších zemí na světě. S vodou se potkáme na každém kroku. Z mechem obrostlých pramenů stéká z hor a kopců tisíce potůčků a potoků, které se spojují v říčky a řeky, jež posléze ústí do moře. V Norsku je přibližně 400 mohutných řek. Dále je Norsko, jako ostatně celá Skandinávie, zemí jezer. Je to až neskutečné, ale tento stát jich má asi 200 tisíc. A pak je tu zejména moře. Tisíce kratších či delších fjordů vytvářejí velice členité pobřeží, jehož délka má kolem 20 tisíc km. K Norsku náleží i desetitisíce ostrovů a ostrůvků, které v dávných časech ledovec při tvorbě krajiny oddělil od pevniny.

Norské pobřeží

Norské bohatství

Norsko je země nejen krásná, ale i bohatá. Její bohatství tvoří jednak přírodní zdroje a jednak slušní a pracovití lidé. Příroda byla k této zemi skutečně štědrá. Zalesněná krajina poskytuje jednu z nejcennějších surovin – dřevo a severní část Atlantiku jeden z nejdůležitějších zdrojů potravin – ryby a další mořské živočichy. A také nesmíme zapomenout na ropu, jejíž zásoby pod mořským dnem jsou více než dostatečné, a zemní plyn, který z Norska odebírá i naše republika. Přesto tamní obyvatelé neusnuli na vavřínech; ostatně někdo musí dřevo zpracovat, ryby nalovit a ropu vytěžit. I v tom nejvzdálenějším koutu země vidíme ten obrovský kus práce, který byl za předchozí desetiletí vykonán. Celá země je i přes nepříznivé klimatické podmínky zcivilizovaná a dobře spravovaná. Prakticky celé pobřeží a všechny větší ostrovy jsou elektrifikovány, každá oblast, město i vesnička jsou dokonale přístupné dopravními prostředky, každý kousek půdy je využíván. I v tom „nejzapadlejším“ místě najdeme udržované domy a pohostinné usměvavé lidi. Co nás v Norsku nejvíce potěší, je úplná absence kriminality. Je to neuvěřitelné, ale zde se skutečně nekrade a neloupí. Bez obav můžeme zanechat svou rybářskou výbavu přes noc nebo i celý den ve člunu nebo před pronajatou chatkou a určitě se s ní po svém návratu shledáme.

Rybaření je v Norsku národním sportem. Je chápáno jako zcela samozřejmá činnost ve volné přírodě. Všude se setkáváme s porozuměním pro potřeby rybářů. Předpisy a omezení jsou minimální a rozumné, hlavní zájem spočívá v ochraně přírody a životního prostředí. Zahraniční rybáři jsou vždy vítanými hosty. Rybářské potřeby se prodávají v každé vesničce či osadě a všude nám podají patřičné informace k rybolovu (například doby přílivu a odlivu), a to dokonce i u benzínových čerpacích stanic.

Rybí úlovky během rybolovu v Norsku

Ceny v Norsku

Ceny spotřebního zboží jsou v Norsku vysoké, zhruba dvoj až čtyřnásobné, jak ceny tohoto zboží u nás. Nechceme-li, aby se nám naše dovolená výrazně prodražila, nesmíme žádné věci zapomenout doma. Co však naopak doma zanechat musíme, je větší množství alkoholu. Norsko je zemí prohibice. Nejedná se sice o absolutní zákaz prodeje a konzumace alkoholu, ale jeho spotřeba je minimalizována velmi vysokou cenou vína i destilátů. Navíc monopol na prodej alkoholu má pouze stát a ten také určuje dobu, kdy může být ve vyhrazených obchodech alkohol prodáván. Z těchto důvodů také celní předpisy neumožňují přivézt do Norska více alkoholu než 1 litr vína nebo destilátu a 5 piv, ale i 200 cigaret nebo 500 g tabáku, na osobu. Upozorňujeme, že při překročení uvedených limitů vyměřují norské celní orgány velmi vysoké pokuty.

Nevyzpytatelné norské počasí

Pokud jde o počasí, to je v Norsku právě tak nevypočitatelné, jak u nás. Některý rok je léto deštivé a další rok následuje pohádkové letní počasí se slunečním svitem, který trvá několik týdnů. Celkové klima ve fjordech zásadně ovlivňuje teplý Golfský proud, který obtéká převážnou většinu pobřeží Norska. Díky němu jsou v přímořských oblastech velice mírné zimy (teplota se pohybuje maximálně několik stupňů pod nulou), zatímco ve vnitrozemí panuje tuhá zima a kruté mrazy. Vliv Golfského proudu je velmi patrný na jaře v měsíci květnu. Projíždíme-li vnitrozemím, příroda ještě „spí“, pomalu taje sníh a stromy teprve začínají nalévat pupeny. Naproti tomu u moře již vehementně roste tráva a ovocné stromy jsou obsypány květy.

S ohledem na charakter počasí trvá rybářská sezóna pro nás – cizince zhruba od měsíce dubna do měsíce října. V zimě zuří v oblasti Norského pobřeží mohutné větry a velké bouře, zejména na severu. Domorodí rybáři se odvažují i v tomto počasí vyjet na moře (jež nikdy nezamrzá), avšak pro nás by takovéto dobrodružství představovalo vážné ohrožení života, a proto jakýkoliv samostatný výjezd na malém člunu nepřipadá v úvahu. Naopak v létě můžeme očekávat příznivé povětrnostní podmínky, kdy velmi často panuje naprosté bezvětří s hladkým povrchem moře (opět především v severních oblastech Norska).

úlovky během rybaření na moři

Co se týká srážek, ty bývají v přímořské oblasti Norska časté a vydatné. Jen v obou letních měsících můžeme mít štěstí, že budeme deště ušetřeni. Často se stává, že srážky bývají lokální – ve fjordech se objevují přeháňky, zatímco na vzdálenějších ostrovech nebo ve vnitrozemí vládne slunečné počasí.

Informace o podnebí tedy můžeme shrnout tak, že snad kromě letních měsíců musíme počítat s proměnlivým a nestálým počasím. Až do konce května je ještě chladno a již v září bývají některé dny a hlavně noci nepříjemné.

S počasím je úzce spjata i doba slunečního svitu. Každý jistě slyšel o severských polárních dnech a nocích. Co ovšem tyto názvy skutečně představují si každý uvědomí, až uvidí polární den na vlastní oči. Od konce května do poloviny července slunce na převážné části norského území nezapadá a vůbec nenastupuje noc (to jsou přesně chvíle, kdy se hodí dobré polarizační brýle). Pro každého středoevropana je to nesmírně zvláštní pocit, když o půlnoci sedí na moři ve člunu a slunce mu stále svítí do tváře, když za bílého dne loví ryby a za bílého dne spí. Na první pohled je to snad příjemné, ovšem toto nadšení nás opustí, když si uvědomíme, že ve vrcholném období polární noci je v Norsku v těchto oblastech v průběhu dne jen něco málo přes dvě hodiny denního světla.

 

 

NzFiMz