»
Podkapitola II.III.: Cesta do Norska

Cestování na místo našeho pobytu u moře je tvrdý oříšek, který musíme rozlousknout, než se nám otevřou „brány rybářského ráje“. Vždyť cesta do jižních oblastní Norska představuje téměř 2 tisíce km jízdy po silnici, cesta do středních oblastí kolem 2,5 tisíce km a za rybolovem v severní části cestujeme 3 tisíce km a více.

Autem nebo letadlem?

Vzdálenosti v samotném Norsku jsou veliké. Například z Osla na jihu země do Hammerfestu na severu musíme jet po silnici 2.113 km. Proto samotní Norové cestují velmi často letadlem. Vnitrostátních linek je v Norsku mnoho a letadla létají poměrně často. Letecká doprava je samozřejmě nejrychlejší a nejpohodlnější, pro naše účely bohužel nejméně vhodná. Je poměrně drahá a navíc v cílové stanici stejně budeme potřebovat auto. Vypůjčení vozu by náklady na dopravu zvýšilo na neúměrnou mez. A připočteme-li k tomu to obrovské množství věcí, které rybář potřebuje vzít s sebou, dojdeme k závěru, že cestování letadlem nepřipadá v úvahu.

Do Norska tedy budeme cestovat po silnici. Využijeme-li služeb cestovní kanceláře, máme o problém méně; nemusíme si lámat hlavu s určením optimální trasy a zatěžovat organismus únavným a náročným řízením automobilu. Jen nesmíme zapomenout nafukovací ohlávku, jež nám napomůže učinit cestování autobusem pohodlnějším. Jelikož nám cestovní kancelář zajistí i ubytování a podmínky pro mořský rybolov, odpadá nám i druhý problém – kde a za jakých podmínek budeme v Norsku přebývat. A protože o těchto otázkách budeme psát dále, rybáři, jež dávají přednost pohodlí s cestovní kanceláří, mohou další řádky této kapitoly přeskočit.

Kempování téměř bez zábran

Zájemce o individuální turistiku můžeme ubezpečit, že ubytovacích míst je v Norsku bezpočet a není nic obtížného obstarat vhodné přístřeší. Cestujeme-li obytným vozem či s přívěsem, můžeme zakotvit v kempu. Kempingových míst je v Norsku velmi mnoho a ve všech kategoriích. Nalézají se dokonce i na ostrovech. V informačních centrech v každém městě můžeme získat příručku se seznamem kempingových míst vydanou norským Úřadem pro cestovní ruch. Dále je možné téměř na každém místě poblíž pobřeží získat ubytování v chatkách. Podobně jako seznam míst pro kempování dostaneme v Norsku barevné katalogy s nabídkou pronájmu větších či menších chat. O nabídce se také můžeme informovat v každé turistické kanceláři v cílovém místě. Cestujeme-li do Norska mimo období letních prázdnin, nemusíme si ubytování předem zajišťovat, volných míst v kempu či chatek k pronájmu je dostatek. Na dobu letní sezóny je jistější ubytování předem rezervovat. I u nás existují cestovní kanceláře, které nám představí rozsáhlou nabídku pronájmů chat v norských fjordech a pakliže si konkrétní objekt vybereme, zajistí rezervaci ubytování za nás. Pokud se jedná o rybářské čluny, ty jsou téměř všude nabízeny k pronájmu společně s ubytováním.

Mořský rybolov - šťastný den

Nejvhodnější trasa do Norska

Nyní se zmíníme o volbě vhodné trasy při cestování do Norska. Pro rybáře z velké části území České republiky bude nejvýhodnější trasa přes Německo, a to ve směru Teplice – Drážďany – Berlín – a dále na sever. Je třeba zdůraznit, že správná volba trajektového spojení při cestě do norských fjordů může zásadním způsobem ovlivnit délku cesty i cenu naší dovolené. Každý, kdo cestuje do Skandinávie, by měl důkladně zvážit, která trasa je výhodná časově, která finančně a která z hlediska délky a bezpečnosti jízdy automobilem. Vždy neplatí pravidlo, že trasa nejkratší je i časově nejúspornější a nejlevnější.

Je-li cílem naší cesty jižní a jihovýchodní část Norska, je nejvhodnější použít některou trajektovou linku z Jutského poloostrova. Znamená to, že od Berlína zamíříme na Hamburg a dále na Flensburg, abychom zanedlouho překročili hranici do Dánska. Odtud můžeme využít trajektové linky Hirtshals – Kristiansand (3x denně, 4 – 6 hodin plavby), Frederikshavn – Oslo nebo Moss (1x denně, 10 hodin plavby) toto spojení je pro řidiče nejpohodlnější, avšak mužeme si být jistí že budeme v Oslu skontrolováni na množství převáženého alkoholu popřípadě na drogy, případně delší trasy Hanstholm – Egersund (a následně i Stavanger a Bergen). Náročnější turista může ještě využít trasy z německého Kielu do Osla (20 hodin), kteréžto spojení je komfortní, ale i dražší Další možností je cesta přes most z Kodaně do Goteborgu avšak tento most je také zpoplatněn a tato tras je o několik kilometrů delší.

Co takhle vyzkoušet trajekt?

ďas

Zdaleka nejčastější je však využití trajekotových linek již z Německa. V tom případě se z Berlína vydáme do Rostocku nebo Sassnitzu. Odtud vedou trasy do Trelleborgu (3 a 5x denně, 4 a 6 hodin plavby). Kupodivu relativně málo cestujících využívá spojení krátkých dvou trajektů Rostock – Gede a Helsinor – Helsingborg.

Ceny trajektů jsou rozdílné v návaznosti na roční období. Nejnižší jsou do konce května a od září. V období červen – srpen jsou ceny často i dvojnásobné, nejdražší lodní lístky jsou ovšem v červenci a v srpnu v pátek, sobotu a neděli. V ceně trajektu není zpravidla zahrnuta cena kajuty. Většina společností nabízí jednotnou cenu za osobní automobil (do délky 6 m a 2 m výšky) včetně nejvýše 5 osob. Ne všechny společnosti mají limitní výšku automobilu 2 m, takže cestujeme-li mikrobusem nebo máme-li na střeše auta instalovanou tzv. „rakev“ (ta se do výšky automobilu započítává), je výhodné si vybrat spojení, které má cenu lodního lístku konstantní (bez ohledu na výšku automobilu).

Jestliže si zajistíme ubytování v Norsku prostřednictvím cestovní kanceláře, měli bychom požadovat, aby nám tato kancelář doporučila taky nejvýhodnější trajektové spojení a s dostatečným předstihem zakoupila lodní lístky. Vyhneme se tak situaci, kdy bude trajektové spojení obsazeno nebo jsou volné jen luxusní a drahé kajuty.

A nyní se přesuňme do samotného Norska. Jízda po silnici zde nebude nejrychlejší. Cesty jsou tu sice široké a udržované, avšak málokde se setkáme s dálnicí nebo silnicí dálničního typu. Rychlost jízdy je omezena na 80 km/hod a převážná většina řidičů toto omezení dodržuje. Při silnějším provozu se vytvářejí kolony vozidel. Na mnohých úsecích silnic nebo na mostech se vybírají poplatky.

Cestujeme-li severněji, jeví se výhodnější ubírat se přes Švédsko. Je zde daleko větší síť dálnic, ostatní silnice jsou širší, méně frekventované a s úhradou silničních či dálničních poplatků jsme se nesetkali. Také cena pohonných hmot je zde výrazně nižší než v Norsku.

V souvislosti s cestováním považujeme za potřebné upozornit na případné potíže s tankováním pohonných hmot. Síť čerpacích stanic v Německu i Dánsku je poměrně řídká (vzdálenosti mezi jednotlivými stanicemi mohou být 80 km i více). Ve Švédsku i v Norsku je síť stanic s pohonnými látkami hustší, ovšem většina z nich je v nočních hodinách mimo provoz. U každé z nich je sice samoobslužné automatické čerpadlo na bankovky, ale to předpokládá mít u sebe dostatek bankovek nižších hodnot a navíc jsme se s mnohými automaty nebyli schopni „domluvit“. Proto dbejme na časté tankování především před noční jízdou.

 

MTk0MWE