»

Platýs obecný (Hippoglossushippoglossus, Kveite, Heilbutt)

Platýs obecný neboli halibut je rybou vpravdě impozantní. Svým vzezřením i mohutností musí ohromit každého sportovního rybáře. Vždyť se jedná o největší rybu, kterou můžeme v příbřežní části Norska ulovit.

Ryby z řádu platýsů zná určitě každý rybář. Jde o placaté ryby, které boční částí těla spočívají trvale na mořském dně. Oči jsou uloženy pouze na jedné – horní straně těla (foto č. 12). Většinou jim chybí plynový měchýř, který při svém životě u dna nepotřebují. Plavou pomocí pohybu hřbetní a řitní ploutve. Mají menší hlavu a drobnější ozubená ústa.

Poraďte si na moři i s halibutem

Halibut má na rozdíl od ostatních ryb z čeledi platýsovitých protáhlejší tvar těla (obr. č. 12). Jeho tělo je také více zmasilé. Přední skřelová kost má volný okraj. Postranní čára je nad prsní ploutví silně prohnutá. Ocasní ploutev je zakončena rovně. Horní – „oční“ strana těla je šedá a beze skvrn, břišní bílá.

Stěží můžeme vyjádřit, jaké jsou běžné úlovky halibuta. Ačkoliv je celkem hojný, každý úlovek této ryby získaný sportovním způsobem při mořském rybolovu je velkým svátkem. Dostupné zdroje uvádějí, že halibut dorůstá maximální délky až 3,7 m a hmotnosti až 300 kg, při věku 40 – 50 let.

Halibut obývá celé pobřeží Norska a jeho výskyt zasahuje daleko do oceánu. Tře se ve značných hloubkách od 300 do 1.000 m u dna v období od prosince do dubna. Mívá až 3,5 miliónů jiker.

V období po tření platýs obecný táhne zpět do vod u pobřeží. Zde se vyskytuje v hloubkách 50 – 2.000 m nad písčitým či kamenitým dnem, občas plave i na volné vodě výše nade dnem. Na nižší hloubky, kde ho můžeme ulovit, zajíždí především v letním období. Jedná se o velice dravou rybu, která se živí zejména rybami, ale pozře i hlavonožce, korýše a další větší živočichy.

S ohledem na jeho způsob života musíme halibuta lovit převážně u dna. Jedinou účinnou metodou je popotahování přirozené nástrahy, záběry na pilkr či na přívlač jsou zcela ojedinělé. Naše udice by měla sestávat z koncové zátěže o hmotnosti nejméně 200 g a ze dvou návazců s velkými pevnými jednoduchými háčky. Na ně nastražíme plátek rybího masa, malé sledě, maso z mušlí nebo červa, někdo doporučuje též rybí vnitřnosti.

Vzhledem k tomu, že halibut pomalu roste a pozdě dospívá, byla zavedena jeho zákonná míra 50 cm.

Vzácně můžeme ulovit i platýse černého – černého halibuta. I ten dosahuje značných velikostí – délky až do 120 cm a hmotnosti do 45 kg. Od platýse obecného jej odlišíme tím, že má spodní – „slepou“ stranu těla hnědavou nebo modravou a postranní čára je téměř rovná.

Platýs malý (Platichthysflesus, Skrubbe, Flunder)

Platýs malý je příjemným úlovkem pro toho, komu se zasteskne po lovu na položenou i v dalekých severských krajích.

Platýs malý má oválnější tvar těla (foto č. 12). Zbarvení jeho „oční“ části je proměnlivé a často anomální. Tvoří až šest podras. Poznáme ho jednoduše podle hrubého povrchu těla s trnovitými kožními výrůstky, zvláště podél postranní čáry, na zádech a řitní ploutvi.

I když lovíme především jedince veliké jako talíř, může platýs malý dosáhnout délky až 60 cm a hmotnosti do 3 kg.

Platýs malý je hojný po celém pobřeží Norska. Tření probíhá od února do května v hloubce pouhých 20 – 40 m. na mělčinách se zdržuje prakticky až do podzimu, kdy odplouvá dále na moře, kde je teplejší a slanější voda. Můžeme ho tedy ulovit prakticky od jara až do podzimu.

Platýs malý žere drobné živočichy dna – mušle, červy, menší korýše, potěr. Přes den většinou spí a najíždí do mělčin až v noci.

Platýse malého lovíme výhradně na položenou v mělkých zátokách večer a v noci, nejlépe při přílivu. Na menší háček nastražíme jakákoliv drobnější sousta přirozené nástrahy. Jelikož zvykem platýsů je nástrahu spolknout a zůstat na místě, je zapotřebí naši udici občas přehazovat.

Platýs velký (Pleuronectesplatessa, Rödspetle, scholle)

Jde o nejznámější druh platýse. Patří k nejdůležitějším užitkovým rybám a jeho maso plně uspokojí každého labužníka.

Od platýse malého jej rozeznáme celkem snadno. Jeho tělo je hladké, pouze na hlavě se táhne od očí až k začátku postranní čáry 4 – 7 trnovitých bradavek. Svrchní – „oční“ strana je hnědá s charakteristickými oranžovými až jasně šarlatovými skvrnami (obr. č. 13).

Na rozdíl od svého menšího bratra dosahuje platýs velký délky až 95 cm a hmotnosti do 7 kg, při stáří do 50 let.

Jeho rozšíření je stejné jak u platýse malého. Tře se již v zimních měsících a brzy na jaře, přičemž jeho tahy na trdliště jsou velice daleké. Po výtěru se dospělí jedinci vracejí vyhladovělí do mělkých pobřežních vod.

Platýs velký miluje písečné dno. Nalezneme ho u pobřeží až do hloubky 200 m. na mělčinách se pochopitelně zdržují mladší ryby. Rychlými pohyby ploutví se dokáže bleskově zahrabat do písku. Dospělí jedinci se živí zejména mušlemi, které polykají celá a drtí je pomocí silných svalu v dutině ústní. Platýs velký ovšem nepohrdne ani červy či plůdkem jiných ryb. Má rád i sladkou vodu, takže jej můžeme nalézt i v ústí řek do moře.

Tuto rybu lovíme obdobně jak platýse malého. Nejúčinnější nástrahou je maso z mušlí a červ. V mělkých zátokách a v ústí řek jej můžeme lovit i na těžší menší třpytku, kterou vedeme při dně tak, aby občas vířila usazeniny dna a tím platýse vydráždila.

Co dál lze chytat při mořském rybolovu